Škola základ života

16. června 2009 v 19:28 | Narcisa |  Svět řevu a ticha
Dobrá zpráva, jsem zpět a v plné síle. Konečně jsem po tak strašně dlouhé době zase začala psát a taky jsem… ale začněme od začátku. V posledních měsících jsem sváděla boj o bakalářský titul a já vám prostě musím říct, jak to probíhalo.
Poslední tři týdny byly nejhorší, jaké jsem za poslední dobu zažila. Nikdy bych nevěřila, že jsem schopna sedět v učení dvanáct hodin denně, spát ušmudlaných šest hodin, nalít do sebe osm káv denně, probrečet potoky slz a poslat do oněch míst všechny, kdo se na mě třeba jen podívali pohledem, který mi zrovna moc nesedl. Moje psychika za ty tři týdny dostala pěknou nakládačku a ze mě se pomalu stala chodící troska.
Učit se všechno jsem zavrhla už na začátku a tak jsem si vytvořila ke každé ze svých sta otázek o průměrné délce dvacet stran extrémně stručný výtah. Z výtahu jsem se nakonec rozhodla naučit jen žalostně osekanou osnovu o téměř šestistech stranách. To, že jsem se rozhodla to naučit skutečně neznamenalo, že k tomu učení došlo. V podstatě došlo jen k přečtení otázky, nahlas zopakování problematických a nelogických částí a to bylo vše. Můj povrchní učební styl vzal za své v momentě, když jsem se snažila si něco zopakovat a nic jsem neuměla. Tak jsem se se slzami v očích smířila s nejhorším a všechny své naděje na úspěšně ukončeného bakaláře jsem zahrabala hluboko pod zem.
Dva dny před svou popravou jsem nebyla schopna cokoli sníst, prakticky jsem nespala a vyzvracela jsem všechno i to, o čem jsem vůbec nevěděla, že jsem snědla. Rodiče, má sestra, přítel i kamarádi byli úžasní. Všichni mě moc podporovali a sestra si dokonce i přes to, že měla zkouškové období a měla toho nad hlavu, udělala čas a vysvětlovala mi historické a politické události, které souvisely s tím, co jsem se učila.
Ráno v onen osudný den jsem byla prakticky na hranici psychického i fyzického vyčerpání a doufala, že mě odtamtud vykopnou hodně rychle a nebudou mé utrpení protahovat. Vůbec mi na náladě nepřidalo to, že z mých třech spolužáků, co odtamtud vyšli, to neudělal ani jeden. Navíc z mé komise na poslední chvíli vypadla vedoucí mé bakalářky, což byla jediná osoba, kterou jsem znala a která znala mě a místo ní tam nastoupil můj oponent, což je největší vůl z celé naší fakulty. Smůlu jsem si teda vyžrala se vším všudy.
Když jsem si ale vylosovala otázky, svitla ve mně naděje. Najednou se ve mně jakoby zázrakem objevila inteligence a IQ mi z původní hranice středně těžké mentální retardace skočila na průměrných 120 nebo kolik to vlastně je. Nakonec jsem popsala pět listů papíru a nevěřila vlastním očím, že jsem si na tolik věcí vzpomněla.
Ten můj oponent se tvářil jak kakabus, ale měl kravatu s pandami (jedna byla ve vaně, druhá na stromě a třetí jedla bambus) tak jsem se místo na něj dívala na ty pandy. V bakalářce se mi nikdo nerýpal, spíš všichni vypadali, že je jim upřímně ukradené, co tam kecám. Když došlo na otázky, vůbec mi nedovolili mluvit o tom, co jsem měla připravené. Stihla jsem říct jen prvních pár bodů a pak se mě zeptali, kdo o tom tématu píše, kdo na to dělá výzkum a co si o tom všem myslím a to bylo vše. Všichni vypadali, jakoby je to, co jsem řekla nudilo k smrti a nejradši by se viděli někde jinde.
Než jsem se stihla nadát, poslali mě do vedlejší místnosti, aby se dohodli na mém ortelu. Čekala jsem, že mě vyrazí, protože jsem jim prakticky nic neřekla. Chtěla jsem brečet, ale nechtěla jsem se před nimi ještě víc potupit. Pak tam pro mě přišli, všichni vysmátí, veselí a plná huba srandiček. Oznámili mi, že jsou rádi, že jsem tam přišla, že jsem pěkně odpovídala a dávají mi dvojku a zároveň mě příjmají do magisterského studia, takže nemusím k příjmačkám.
Odešla jsem odtamtud naprosto šokovaná. Vůbec jsem nechápala, co se to tam dělo. Dodnes jsem nepochopila, proč mě nechali projít. Neřekla jsem tam prakticky nic a kdyby chtěli, klidně mě mohli potopit. Navíc mi tou dvojkou zajistili, že jsem přijatá na všechny tři obory, na které jsem si podala přihlášku. Od ostatních jsem se dozvěděla, že jsem tam byla zavřená hodinu a kamarádka, co v tu dobu psala přípravu, mi řekla, že jsem působila naprosto suverénním dojmem a že všechno vím.
Měla jsem štěstí a připadá mi nefér, že to dali právě mě a ostatním ne. Ze všech mých deseti spolužáků prošli čtyři včetně mě. Všichni jsme dostali dvojky a shodou okolností mezi těmi čtyřmi lidmi byly mé dvě nejlepší kamarádky z ročníku. Ten titul mi nepřipadá zasloužený, ale vracet jim ho rozhodně nebudu. Už jen za ty tři roky dřiny a ty nervy a stresy, kterými jsem si prošla za posledních pár týdnů…
Mám teď moře času a nevím, co s ním. Nevím, co mám začít číst, jestli mám psát nebo co vlastně dřív. Napsala jsem drabble do Soutěž fantastična, skoro už mám hotovou další kapitolu Příběhu plného křiku a začala jsem psát další kapitolu MŽMB.
Chci se moc omluvit Styx, Norsi, Syriance a dalším, které jsem celé ty týdny otravovala, plakala jim na rameni a deptala je svými sebelítostivými kecy. Zároveň jim chci taky moc poděkovat za tu neuvěřitelně silnou podporu, kterou mi poskytly a to přesto, že mě prakticky neznají. Moc si toho vážím a moc to pro mě znamená. Mám vás všechny moc ráda a jdu psát a číst a flákat se.

Kdo dočetl až sem, ten je machr :-)

 


Komentáře

1 Styx | Web | 16. června 2009 v 20:11 | Reagovat

Narcisko, už asi po sté, ale opravdu už naposled ti chci pogratulovat k tvému úspěchu. Jsem moc ráda, že už to máš konečně za sebou a že už teď se mnou a Snapeofilkami budeš trávit více času. Neomlouvej se mi, ty jsi mě nikdy neotravovala. Mám tě moc ráda, sluníčko.

2 wolyt | 16. června 2009 v 20:23 | Reagovat

Cis, zlatíčko, moc a moc gratuluju:). Zvládla jsi to skvěle, vážně tě obdivuju. Jsem za tebe moc ráda, že je to za tebou, nemusíš se už nervovat a budeš si moct hezky odpočinout a posedávat v kavárničce;). Už jenom za ten stres a práci na bakalářce si to zasloužíš:)
Jsem na tebe moc pyšná, sestřičko;)
*obejme Bc. Narcisku a dá jí velkou pusu*

3 Narcisa | 16. června 2009 v 20:52 | Reagovat

STYX, už po milion páté a už definitivně naposledy ti moc děkuju. Teď mám spoustu času, takže budu na netu mnohem častěji a mnohem déle :-D Taky tě mám ráda, srdíčko.

WOLYT, díky díky díky. No, zvládla jsem to jaksi opravdu podivným způsobem, který sama ani nechápu, ale hlavní je, že je to za mnou a do nejbližšího zkouškového mám od nervů pokoj *nechá se obejmout a její oslovení ji dojme*

4 Syriana | 16. června 2009 v 21:43 | Reagovat

Zlatinko moje milované, moc ti gratuluji k tak výbornému výsledku. Já to přece věděla od začátku, že to dáš. Jsi úžasný človíček.
Nic z toho co jsi výše popsala mě neotravovalo, naopak, měla jsem radost, že ti mohu aspoň mililinkato pomoci.
Jseš machr.
Gratuluji slečno Bc. Narcisko :D

5 Scissors | Web | 16. června 2009 v 21:58 | Reagovat

gratuluji k té dvojce... určo jsi moc ráda, že to máš za sebou... taky bych byla... no užívej si nadměrného volna, ale toho není nikdy dost ;)

6 Narcisa | 17. června 2009 v 1:10 | Reagovat

SYRIANKO, zlatuško moje drahá. Díky moc, žes mi věřila. Jsi úžasná :-*

SCISSORS, díky moc. Nadměrného volna si užívám plnými doušky. Jen mě už začaly zaměstnávat domácí práce :-( Co se dá dělat. Půl roku jsem doma nehnula prstem, někdy to přijít muselo...

7 severka | 17. června 2009 v 5:53 | Reagovat

Narcisko, Styx gratuluje po sté, a já tobě osobně poslední. Hanba mi. Mám teď málo času tu být, ale myslela jsem na tebe už od neděle (slíbila jsem přece tu telepatii :-)). Takže Narcisko, gratuluji moc k tomu Bc. a doufám, že se teď už budeš mít jenom hezky.

8 Marišiel | 17. června 2009 v 10:08 | Reagovat

Narcisko moja no vidiš jak to dobře dopadlo 8-) jsem ti říkala, že ty se nemusíš ničeho bát!!!
Ale víš co mě dokonale šokovalo??! Kolik lidí od vás vyházeli!!! To vážně nic neuměli nebo si vytáhli blbou otázku nebo jakto???  O_O
Ale ještě jednou ti strašně moc gratuluju zlatuško!!! Jsi úžasná a hlavně ZASLOUŽENÁ Bc.!!!!!!!! 8-)

9 Narcisa | 17. června 2009 v 13:12 | Reagovat

Prosím, už mi nikdo negratulujte. Já to tu nenapsala proto, abych sklízela obdiv a uznání :-D

SEVERKO, díky moc a žádná hamba ti :-* Telepatie zabrala, jsi zlatíčko.

MARIŠIEL, já vím, žes to říkala. Jsem si na to hned potom vzpomněla :-D Ti to samé budu říkata až půjdeš ty ke státnicím. Jj, vyházeli hrozně moc lidí (6 z 10). U nás to je hrozné síto. V prváku nás bylo 60, takže do třeťáku došel jen každý šestý. U některých vůbec nevím, jestli to uměli nebo ne, protože jen vyšli ven, řekli jaké měli otázky a že to nedali a šli s brekem pryč. Ani se jim nedivím. Někteří tam ale skutečně nic neřekli. Ani nevíš, jak moc líto mi jich je.

10 Marišiel | 17. června 2009 v 13:17 | Reagovat

Cisi mě to právě opravdu dost zarazilo, že vás tolik vylili, protože co jsem četla u nás na spolužácích, tak vesměs psali, že docela dobrý, že to všichni dali, max že jedno dva ze skupiny vyrazili. Tak nevím no  O_O  je to mazec, tak ale pro mě je nejdůležitější, že ty to máš a je pokoj 8-)

11 Narcisa | 17. června 2009 v 13:24 | Reagovat

MARIŠIEL, my jsme jakási divná škola :-? No, je to mazec, ale co se dá dělat... Ty budeš určitě taky v pohodě, jsi šikulka ;-)

12 Memorin | Web | 17. června 2009 v 14:32 | Reagovat

Páni, já věřila, že to uděláš! A prostě to... máš. Je to náhlá svoboda, viď? Cítíš ten čistý vzduch a dobrou náladu? Musí to být osvobozující.  ;-)
Taky bych se ráda dostala k bakalářskému titulu. G-R-A-T-U-L-U-J-U-! a těším se na povídky... ;-) :-*

13 Black horse | 17. června 2009 v 15:00 | Reagovat

Má milá Cissinko, jsem moc ráda že jsi to zvládla. Jsi moc a moc šikovná!
PS: Já to říkala!  =o)
PSS: My se ale opravdu míjíme...
PSSS: Já to říkala!  =o)

14 Markie | Web | 17. června 2009 v 15:48 | Reagovat

Moc gratuluju, Narcisko!  :-D Jsem strašně ráda, že se ti to povedlo. Myslím, že sis ten titul zasloužila po všech těch nervech  :-)Taky mě zarazilo, kolik lidí vyrazili. Musí to být fakt děsný.  

15 Norsi | 17. června 2009 v 16:13 | Reagovat

Narcisko moje milovaná, kvítečku rozkvetlý... to jsem vůbec netušila, že to všechno bylo AŽ takhle hrozné. Můj ty bože, kdybych to věděla...no, vlastně ani nevím, co bych udělala. Možná bych se to učila s tebou. Možná bych za tebou i jela. Možná bych tě tak často neotravovala. Nevím.
A proto ani nemohu uvěřit, že jsi mě zahrnula do děkování. Nechápu proč. Celou dobu jsem tě rušila od učení a otravovala.
Takže absolutně nemáš za co děkovat. A ani by ses neměla tak divit, že jsi to zvládla. Vždyť jsi k těm učebnicím málem přirostla! Zasloužíš si to.
Ještě jednou ti hrozně, hrozně moc blahopřeji!! Jsi skvělá, skvělá, úžasná.
Já bych to nedokázala.

16 Norsi | 17. června 2009 v 16:16 | Reagovat

A ještě bych chtěla dodat, že je mi moc líto těch, kteří to nedali. Moc mě to mrzí. Někdy je to holt jen velká smůla. Někdy si prostě člověk vybere právě tu otázku, kterou neumí.
Trochu sobecky dodávám, že nechci, aby se mi to někdy stalo. A jsem moc ráda, že jsi k nim nepatřila i ty (i když jsem to stejně věděla, že) :-D

17 Bella Snapeová | 17. června 2009 v 16:59 | Reagovat

Narcisko!!! Tys to zvládla!!! Strašně moc ti gratuluju! Já mám problémy se teď učit, nevím jak to zvládnu na maturitu a jestli dá bůh, tak na vysoké...Je to pro mě horor! Ale jsem ráda, že už to máš za sebou, jseš fakt dobrá!  ;-)

18 zdenulka | 17. června 2009 v 17:58 | Reagovat

Já prostě vždycky všechno prošvihnu... Ciss dělá bakalářky a já sem někde v..... ve vodě... :D Ale vzpomínala jsem na vás :-)
Cissinko, zlatíčko, šikulko moje, já ti říkala, že to zvládneš ;-) Seš prostě úplně nejlepší :-* Moc gratuluji, užívej si volna, protože, i když se ti teď zdá nekonečně dlouhý, uteče hrozně rychle ;-) GRATULUJU TI!!!

19 andie | 17. června 2009 v 18:29 | Reagovat

zlato, vůbec mě nepřekvapuje, že jsi to nakonec dala... já ti věřila :) vím, jak se cítíš, mě se občas stane to samé... vím, že moc nevím a náhodou si na něco vzpomenu, z čehož učitel usoudí, že mi může dát dobrou známku, protože si prostě myslí, že to vím... je mi potom taky blbé dívat se, jak se ti ostatní snaží, možná ví i víc a přesto dopadnou hůř... zkrátka mírná nespravedlnost světem vládne a vždycky pomůže někomu jinému :) Moc ti gratuluju a nepochybuju, že jsi dost věcí věděla, i když sis toho vlastně nebyla vědoma... moc se těším, až si přečtu novou kapitolku k MŽMB a teď něco, co jsem chtěla udělat už dávno, jenže mi došlo, že na to prostě nebudeš mít čas a nejspíš si toho ani nevšimneš, ale první díl k druhé řadě Dalii je už pár dní schválený a mě by moc potěšilo, kdyby sis ho přečetla až budeš mít trochu volného času :)

20 Narcisa | 18. června 2009 v 0:20 | Reagovat

MEM, ten opojný pocit svobody ani nejde popsat slovy. Najednou zase normálně žiju! Je to úchvatný pocit, nemůžu se ho dostatečně nabažit :-D Ten titul taky jednou budeš mít, jsi šikulka. Děkuju. Příběh plný křiku píšu pro tebe :-)

BLACK HORSE, díky. To není fér, že se míjíme :-(

MARKIŠKU, ty nervy bych fakt nikomu nepřála, ale patří to k tomu. Ta komise se s tím moc nepárala, když vyrazila tolik lidí. Děkuju :-*

NORSILKO, miláčku můj, tys mi pomohla tak moc, že si to ani neumíš představit. Tolikrát jsi mě rozesmála a tolikrát jsi mě vytáhla z toho nechutného stereotypu, že bych to ani nedokázala spočítat. Takže věř, že mám za co děkovat. Když jsi mi řekla, že ti karty řekly, že to udělám, hrozně moc mě to povzbudilo a taky ten Filch byl zásadní motivací ;-) Mám tě moc ráda, díky :-*

BELLUŠKO, děkuju. Neboj se, to zvládneš. Jsi přece Snapeofilka a tu nějaké podělané mudlovské zkoušky nerozhází ;-)

ZDENULKO, tys byla na lepším :-) Děkuju zlato. Volna si užívám plnými doušky. Už ho mám třetím dnem a ještě jsem nic nezvládla udělat. Sakra, fakt to nějak rychle utíká :-D

ANDISKU, ty moje zlatko, děkuju moc. Život je o štěstí a o náhodách. Strašně dlouho jsem nepsala tak se nějak nemůžu rozepsat :-( Jdu na Daliu!!!

21 Meaven | Web | 18. června 2009 v 22:52 | Reagovat

Milá Narcisko,
vím, že už žádné další gratulace nechceš, ale přesto se neudržím a taky Ti strašně moc a moc pogratuluju!:-) Tak a teď hezky užívej titulu a odpočívej:-)... ale ne zas moc dlouho, už se totiž strašně těším na Tvoje další dílka :-D

22 Lana | Web | 19. června 2009 v 8:34 | Reagovat

Znovu velice gratuluji.
Jinak jak si říkala že by chtěli být jinde, tak je to pravda. Všichni skoušející tam nechtějí být. A pokud předtím měli tři co nic neuměli, tak to bylo ještě horší.
Těším se na další kapitolu MŽMB a to velice.
Jediné co mě trochu mrzí je že si ke mě na rameno nepřišla.

23 Narcisa | 19. června 2009 v 12:19 | Reagovat

MEAVEN, děkuju. Užívám si teď volna, ale stejně nevím, kde mi hlava stojí. Prakticky jsem se ještě nezastavila. Pořád něco čtu, píšu, někde jezdím, sleduju filmy a dneska jsem se dokonce vhrla na ten bordel, co v pokoji mám. Na tři hodiny jsem měla co dělat :-D

LANIČKO, tys měla poslední dobou velice plodné období. Pořád jsi psala a já tě nechtěla otravovat a přidělávat ti starosti. Moc jsi mi pomáhala a ani o tom nevíš. Mám tě moc ráda :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.