Jak křehký porcelán od Marišiel

11. června 2009 v 9:28 | Narcisa
Dneska mi prozářila den moje moc moc moc dobrá kamarádka. Napsala mi totiž naprosto fascinující báseň a protože ona sama ještě zatím nemá svůj web, rozhodla jsem se s jejím svolením tu nádheru vystavit na obdiv tady. Moje drahá Marišiel, ani si neumíš představit, jak obrovskou radost jsi mi udělala. Ta báseň je nádherná. Já vždycky věděla, že máš talent. Jsem ráda, že jsem ti to prozradila. MTMR

Autor: Marišiel
Věnováno Narcisce za to, že si díky ní někdy opět připadám jak za starých zlatých středoškolských bláznivých dní. MTMR zlatuško*

Jak křehký porcelán

Bylas trochu jiná než ostatní Blackové,
taková více vstřícná.
A já tě tajně zbožňoval tehdy na škole,
bylas moje myšlenka hříšná.

Štíhlé, bílé paže, jež objímají chladně,
já toužil rozehřát.
Tvůj nevšímavý pohled na mě
chtěl jsem obelhat.

Bylas jak poupě vzácné květiny,
co jen královnám se dává.
Jak křehký porcelán uprostřed hostiny
se středem pozornosti stává.

Po chodbách si chodila jak po světových molech,
vznešenost bylo tvé příjmení.
V soutěži o krásu bys vyhrála ve všech kolech,
tvůj cudný pohled doháněl k šílení.

Bělostný dekolt, tajemství v živůtku
lákaly nejedny oči,
pak však přišel konec sedmáku
a všechny sny končí.

Končí sen o tobě, má křehká vílo
a život jde dál.
Krásně se mi o tobě snilo,
však nikdy nezjistíš, kdo tohle ti psal.


 


Komentáře

1 Syriana | 11. června 2009 v 16:34 | Reagovat

Marišiel sestřičko, já nestčím zírat. Ta básnička je nádherná. Vážně by mne zajímalo, kdo ji Narcisce psal. Ale když to není vřčeno je to takové mystičtější.
Dovol mi tedy abych ti blahopřála. Je to skvost

2 Black horse | 11. června 2009 v 18:30 | Reagovat

Jééééé Marišiel, to se ti povedlo! Je to moc krásné...
Narcisko moc díky že jsi uveřejnila tenhle skovst!!!  

3 wolyt | 11. června 2009 v 20:51 | Reagovat

wow, tohle je opravdu dobré:). úplně vidím tu tajemnou postavu, jak se plíží ve stopách zmijozelské ledové královny:).
Díky za střípky krásy, Marišiel;).

4 zdenulka | 11. června 2009 v 21:10 | Reagovat

Téééda.... Marišiel, ty jsi talent! Je to nádhera! Moc moc moc se mi to líbí :-)
Ciss, děkuji za uveřejnění :-) P.S.: Hádej co bych měla dělat a co místo toho dělám? :D

5 severka | 12. června 2009 v 5:45 | Reagovat

MARIŠIEL, moc krásná báseň. Na konci tajemný obdivovatel a Narcisa je tam úžasná, taková, jaká je.

6 Marišiel | 12. června 2009 v 9:25 | Reagovat

Ach sestřičky, tohle jsem vážně nečekala, ty vaše nádherné komentáře mě úplně hladí na duši!!!
Jsem moc ráda, že Narcisce nevadí, že to bude mít vystavené na svém blogu, jelikož já ještě svůj blog vytvořený nemám, takže ten dáreček bych neměla kde jinde ji dát.
Syr, když jsem to psala, tak jsem teprv tak přemítala, kdo by mohl Narcisku tajně zbožňovat. A pak jsem na to přišla. Ale bez podpisu je to myslím mnohem mystičtější přesně jak si psala. Ona byla jeho tajná láska a i on chce zůstat tajemstvím.

7 Narcisa | 12. června 2009 v 16:22 | Reagovat

Mám radost z toho, že se vám to líbí. Taky si myslí, že bez podpisu to tomu dodává nádech tajemna a navíc to vyvolává spoustu otázek... :-)

8 Bella Snapeová | 12. června 2009 v 19:41 | Reagovat

Marišiel, váženě teď tady vstávám ze židle a klaním se ti (alespoň do monitoru ;-) ) Mě nikdy psaní básniček nešlo a obdivuju každého básníka, který umí svou tvorbou vážně zaujmout. (například Krchovský, nad něj není) A tvoje básnička je naprosto dokonalá! *potlesk*

9 Marišiel | 13. června 2009 v 11:16 | Reagovat

Bellinko prosím tě neblázni, jejda já jsem úplně červená rozpaky. Moc děkuju za tvůj krásný komentář!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.