Jak se nezamilovat do fiktivní postavy

5. března 2009 v 10:01 | Narcisa |  Svět řevu a ticha
Literatura by se dala s trochou nadsázky nazvat obrovským krámem s hrdiny všeho druhu. Stačí vejít, prohrabat se nepřeberným množstvím zboží, vybrat si, koupit a odejít. Všechny příběhy ať už psané ve formě komixu, knihy nebo filmově zpracované, mají postavy, které tvoří děj. A právě v těchto postavách je zásadní kámen úrazu.

Tyto postavy se vám totiž vkradly do snů, ovládly vaše myšlenky, zmocnily se vašeho srdce a ovládly vás. Vy vlastně ani nechápete, jak se to stalo, protože vy jste si ten příběh jenom přečetli, ale najednou se v tramvaji při jízdě do školy nebo do práce přistihnete, jak nepřítomně zíráte z okna a blbě se při tom usmíváte. Dojde vám, že nevědomky všechny své nápadníky srovnáváte s onou dokonalou postavou a že při sexu s vlastním přítelem máte chuť křičet jméno té postavy.
Celý váš svět se proti vaší vůli najednou začne točit jen kolem jednoho jména. Snažíte se vymanit z jeho moci, ale ono to nejde a postupem času si uvědomíte, že už ani nechcete. Začne vám docházet, že s vámi není něco tak úplně v pořádku, že myslíte na věci, které jsou nereálné a vy si jen stěží musíte přiznat, že jste se právě zamilovali do někoho, kdo neexistuje. Možná to znáte a teď jen s úsměvem na rtech souhlasně pokyvujete hlavou a možná se s něčím takovým setkáváte úplně poprvé a teď si ťukáte na čelo a nechápete, proč tenhle blbý článek vůbec čtete.
Připadá vám hloupé zamilovat se do někoho, kdo nejen že neexistuje, ale kdo vlastně ani nemá žádnou reálnou podobu? Ano, máte pravdu, je to hloupé. Přesto se vám ten slastně opojný pocit líbí a vy byste se ho nevzdali za žádnou cenu. Ve vlastní hlavě jste si stvořili svůj vlastní nekonečný příběh, ve kterém se po boku svého hrdiny procházíte po hradbách vašeho sídla a projíždíte se po rozsáhlých planinách jeho fiktivního světa, kde jste pouze vy a on. Neexistují žádné hříčky osudu, žádné bývalé zhrzelé milenky či problémy v práci. Ve vašem světě existuje jen to, co si sami vysníte.
Asi vám to nepřipadá normální, protože tím svým vzdycháním po fiktivní postavě a bloumáním po jeho boku v jeho fiktivním světě vám protéká vlastní a skutečný život mezi prsty. Kvůli vašim útěkům z reality nestíháte plnit povinnosti, nemáte tolik času na přátele a na rodinu, celý váš život vám najednou připadá až směšně jednoduchý a obyčejný a vy toužíte po jediném, znovu se ponořit do svého snu.
Teď asi čekáte, že ze mě vypadne nějaká chytrá rada, jak z toho začarovaného kruhu ven. Musím vás zklamat, protože mě nic nenapadá. Možná jen nečtěte, nedívejte se na filmy ani na televizi, neposlouchejte rádio, nechoďte na koncerty ani do divadla a už vůbec ne na internet, nechoďte do školy, do práce ani nikam jinam, nedívejte se kolem sebe ani na sebe, zavřete se mezi čtyři prázdné zdi a tam přežívejte. Tohle je totiž jediný způsob, jak se nezamilovat.


 


Anketa

Chtěli jste někdy žít po boku nějaké fiktivní postavy v jejím světě?

Ano
Spíš bych si ho/ji přestěhovala do toho svého světa
Ne
Láska s fiktivní postavou se mě netýká

Komentáře

1 Black horse | 5. března 2009 v 13:36 | Reagovat

Ach, jaká pravda!  =o)

Ne, ale myslím ,že ani tohle nepomůže nezamilovat se. Člověk je sám a přemýšlí a říká si jaké by to bylo kdyby,.....

2 Narcisa | 5. března 2009 v 13:47 | Reagovat

No, ono je to složité... Navíc ani není možné, žít zavřený v prázdné místnosti, takže myslím, že lidem nezbývá nic jiného, než se s tím nějak poprat... ;-)))

3 Markie | Web | 5. března 2009 v 22:05 | Reagovat

Hm, tak já ani nevím, jestli jsem někdy byla zamilovaná do nějaké fiktivní postavy... Miluju povídky o Seviem, líbí se mi jeho charakter i démonický zjev, a mám ho  hodně ráda, ale že bych do něj byla zamilovaná... To samé asi můžu říct o všech fiktivních postavách... Ale chápu to, protože jsem byla mnohokrát zamilovaná do různých herců, zpěváků a podobně, kteří jsou sice skuteční, ale možnost, že bych někdy byla s nimi, je skoro stejně tak nulová, jako u fiktivních postav...

4 Narcisa | 5. března 2009 v 22:33 | Reagovat

Tak pro tebe teda, Markišku, nemám odpověď v anketě :-))) Taky jsem asi nikdy nebyla zamilovaná do fiktivní postavy. Do herců sice ano, ale do postavy, která skutečně neexistuje asi ne. Existují postavy, které mě vážně moc přitahují, ale milovat je? Dneska ráno jsem si z nepochopitelného důvodu pustila písničku Oliver Twist a tak jsem se nad tím zamyslela, že jsem prostě tenhle článek musela napsat... :-)

5 MarryT | Web | 6. března 2009 v 1:23 | Reagovat

Vážně doost zajímavé téma. Sice do snů se mi nedostává, protože to je moje osobní zóna.(Ráda mám sny pod kontrolou;-) - Neříkám, že se to povede vždycky) Ale do myšlenek cestou do školy, nebo jinam, Tam se dostává. Byla jsem zamilovaná do fiktivní postavy, ještě než jsem viděla film. Prostě postava z knížky(musím tě zklamat nebyl to nikdo z Harryho Pottera., tam miluju prostě ten příběh...), ale to se potom ani nedá srovnat s tím, když potkáš skutečně spřízněnou duši(skutečnou NE fiktivní). Páni, nějak jsem se rozkecala... a to už je půl druhý ráno... tak dobrou a zaspi můj netečný komentář ;-)

6 Narcisa | 6. března 2009 v 9:26 | Reagovat

Mít sny pod kontrolou? No, tak to nevím, jestli jde, ale to je jedno. Tím, že to nebyla postava z Harryho Pottera jsi mě rozhodně nezklamala :-) Potkat reálnou spřízněnou duši je vskutku k nezaplacení. Jsem ráda, že jsi zavítala na můj blog a nechala mi tu komentář ;-)))

7 Iksa | 6. března 2009 v 12:31 | Reagovat

Jak se nezamilovat do fiktivní postavy, když polovina světa miluje upíra s Volvem je vskutku aktuální téma. Odpověď zní: těžko.

Harry byl na tohle dobrý, když s ním člověk vyrůstal celé ty roky, byl to spíš takový kámoš nebo starý známý. Ale čistě mezi námi, já miluju jen Johnnyho Deppa :D :D protože prostě...to ani nepotřebuje vysvětlení:o)

no a ty fiktivní, na ty spíš myslím a tvořím si v hlavě pokračování příběhů, protože jsem od přírody zvídavé dítko:o)

8 MarryT | Web | 6. března 2009 v 12:48 | Reagovat

Narcisa: samozřejmě to jde - jen se stačí zamyslet nad maličkostmi, nebo zkusit něco bláznivého jako létat, nebo zkusit Spidermana(nemyslím tím skákat z okna a čekat na vlákna!) a už jen ta představa, je sama o sobě důkaz, že je to sen, protože za normálních okolností bys na to určitě nepomyslela.  ;-) Já jsem vždycky ráda zavítám ;-) A neboj budu tě komentáři obtěžovat dál ;-)

Iksa: Jo, Edward je prostě cool. Zrovna ted jsem přečetla všechny čtyři knížky během čtyř dnů... Prostě zažraná jak blázen ;-) Já si taky vymýšlím v některých případech pokračování, nebo někdy i pozměnění konce, který se mi nelíbí ;-)

9 Black horse | 6. března 2009 v 13:42 | Reagovat

Já teda ne přímo miluju, ale mám velmi ráda herce Davida Boreanaze ,protože je prostě strašně sexy! Ale přiznám se, že jsem ho milovala v jedné roli jako upíra Angela a od té doby nemám ráda seriály ani filmy o upírech, jenom tam kde hraje.

Taky se mi strašně líbí herec Justin Chambres (nebo nějak tak se to píše).Ale to není milovat......  :)

Spíš teda trošku do dneška miluju fiktivní postavu Angela, ale co s dá dělat, že?

10 Styx | Web | 6. března 2009 v 18:33 | Reagovat

Tak to já miluji. A moc. Narciska to ví ;-) Je mi jasné, že je to nesmyslné, protože ta osoba neexistuje (bože, jak hrozně to zní, asi budu brečet!) přesto tomu nelze poručit. A jsem za to ráda. Alespoň mám své sny.

11 Narcisa | 6. března 2009 v 18:41 | Reagovat

Iksa: No, přede mnou moc neříkej nahlas kauzu Edward Cullen, protože přestože jsem film viděla několikrát a přečetla všechny knížky, tenhle fandom jsem si teda neoblíbila, právě naopak, takže... Zamilovat se do Harryho, s tím je trochu problém, protože přesně jak jsi řekla čtenáři ho vidí vyrůstat a je pro ně podle mě spíš něco jako kamarád nebo tak něco... Jeho postava je spíš psána za tím účelem, aby se s ním čtenáři identifikovali. Nevím... Johnny Depp? No, máš stejný vkus jako já ;-)))

MarryT: Aha, já myslela, že myslíš sny, co se lidem zdají v noci... To jsme si trošku nerozuměly :-))) Samozřejmě ovládat sny typu denního snění je samozřejmě možné. Budu moc ráda, když mě budeš obtěžovat komentáři ;-)

Black horse: Angel? Ten hrál v Buffy, ne? Omlouvám, se pokud to není pravda, já jsem viděla jen pár dílů. No, máš pravdu, člověk si nevybere, do koho se zamiluje... Možná právě proto je to tak vzrušující ;-)

Styx: Ano vím, koho tak horoucně miluješ a komu patří tvá duše i tělo a od koho jediného by ses nechala zotročit. Když neexistuje, koho to teda schováváš doma? Když jsi tvrdila, že máš Severuska doma, věřila jsem ti. Takhle nám kecat. Myslím, že jsi pěkná lhářka :-))))) Ode dneška už ti nevěřím ani slovo ;-)))

12 Black horse | 6. března 2009 v 19:56 | Reagovat

Přesně tak, ten hrál v Buffy.....

13 Styx | Web | 7. března 2009 v 1:19 | Reagovat

Vidíš, jak jsi mne zviklala tou svou zákeřnou otázkou? Fiktivní postava...  Já ti dám, ty potvoro! :-))) Teď na něj přece koukám, sedí na koberci u mých nohou, s hlavou položenou na mém klíně a necháva se hladit po vlasech. Prý čeká až tohle dopíšu a půjdem spát ;-) Tak končím, papa ;)

14 Narcisa | 7. března 2009 v 9:02 | Reagovat

Já že jsem potvora? No, ty radši pomlč. Nevím, kdo tady machruje, že mu Severus sedí u nohou, hlavu položenou v klíně a hladí ho po vlasech "barvy noci" :-))) A ještě prý až to dopíšeš, půjdete spát. No, dokážu si jasně představit, co půjdete dělat... Tomu se říká provokace! :-)

15 Styx | Web | 8. března 2009 v 14:05 | Reagovat

No dobře, dobře. Proč myslíš, že jsem tak rychle ukončila svůj koment? Ani jsem nedodělala toho posledního smajlíka :-) Sama vidíš, že je jakýsi nedokreslený, ale fakt jsem už nestíhala...

16 Narcisa | 8. března 2009 v 19:48 | Reagovat

Styx, ty jedna zákeřná osobo! Jen počkej, ono tě ten smích přejde :-)))

17 severka | 9. března 2009 v 17:52 | Reagovat

Jestli miluji fiktivní postavu? Ano. Je fakt, že s někým skutečným je to něco úplně jiného, ale když ono to v tom vytvořeném světě je všechno jednodušší, podle našich představ, tak proč si to neužít alespoň v hlavě(dobře, Styx teda i v reálu).  A Severusi Snapeovi jde jen těžko odolat...

Mimochodem, Narcisko, máš pěkný blog :-)

18 Narcisa | 9. března 2009 v 18:30 | Reagovat

Děkuji Severko, za pochvalu i za komentář. Další Snapeofilka ke mě zavítala :-))) Máš naprostou pravdu, že v tom vytvořeném světě je všechno jednodušší...

19 Valli | Web | 15. března 2009 v 14:52 | Reagovat

JO jo, je to tak...bohužel......já trpím tímhle problémem už od malička...možná se budete divit...ale asi tak už od 2let.....zvláštní že ano?přesně jak jsi říkala....život mi teď protéká mezi prsty a já vůbec nic nestíhám...nejraději bych byla celý den zavřená ve svém pokoji a poslouchala svoji oblíbenou muziku při které si ten "nereální" svět představuji(momentálně je ta postava mladý Voldemort)....a co je nejhorší?Nikdy to totiž neskončí.....

20 Narcisa | 15. března 2009 v 16:30 | Reagovat

VALLI, vidím, že máme společnou slabost pro záporné postavy. Nejdřív Regulus a teď Tom :-) Fascinují mě. Stejně jako ty i já bych byla nejraději celý den zavřená ve svém pokoji a ponožená do svých myšlenek. Lidi v mém věku většinou raději tráví svůj volný čas v hospodách, na koncertech, diskotékách atd. a já nejradši ležím v posteli s notebookem a píšu a život si nechám protékat mezi prsty...

21 anicekkk | 23. března 2009 v 20:26 | Reagovat

bohuzel tohle je i muj pripad! silene sem se zamilovala do siriuse(samozrejme xD) proste byl uzasnej,krasnej...proste casanova! a ty ja miluju... ja wim,nekdy to byl hajz..ale prala bych ho i na jednu noc.... ale jaksi......se z ty fictivni lasky nemuzu vyhrabat ..... dokonce sem kvuli nemu jednou odmitla jednoho kluka..a kdyz se ptal proc,tak sem odpovedela : protoze je siri hezci.. njn..uz z nej blbnu!! xD

22 Narcisa | 23. března 2009 v 20:50 | Reagovat

ANICEKKK: Tak to je teda drsné. Odmítnout kluka kvůli fiktivní postavě... A to jsem si myslela, že já jsem šílená :-))) Masakr!

23 anicekkk | 24. března 2009 v 16:54 | Reagovat

njn..asi bych se uz mela vratit do reality! ale otazka je jak!? :(

24 Narcisa | 24. března 2009 v 23:31 | Reagovat

ANICEKKK: Vrátit se do reality? Ono není špatné z ní občas utéct a schovat se v nějakém fiktivním světě. Člověk se v něm ale nesmí ztratit...

25 anicekkk | 25. března 2009 v 19:01 | Reagovat

njn,ploste toho nesmi byt moc..

26 Bella Snapeová | 13. dubna 2009 v 12:25 | Reagovat

Musím se přiznat, že miluju fiktivní postavu a jsou dokonce 2...:) Sestry Snapeofilky určitě ví :) Chce se mi smát, když jsem si teď uvědomila, že vlastně miluju někoho, kdo je jen natištěný na papír v podobě písmenek...Ale je to tak a toho krásného pocitu se nevzdám a doufám, že nikdy neodejde!

27 Narcisa | 13. dubna 2009 v 12:33 | Reagovat

BELLO, stejně jako ty i já se poslední dobou čím dál tím víc směju představě, že jsem posedlá někým, kdo existuje jen v mé hlavě. No, ono to je ale asi lepší, než kdybych si někde na špinavých záchodcích píchala do žíly heroin nebo tak něco... :-))) Jj, vím, koho miluješ :-*

28 Mitia | 10. dubna 2012 v 23:58 | Reagovat

Ach, jak pravdivé...

29 Ivana | 10. května 2012 v 20:25 | Reagovat

To, co autorka tak krásně napsala mi vyrazilo dech. Protože přesně popsala co ted prožívám já (už asi 6 let). Kladla jsem si otázku jestli nemám nějakej problém, kterej by vyřešil psychiatr, ale očividně ne. Je fajn, že nejsem jediná kdo tohle prožívá  :)

30 Kiku | 27. listopadu 2012 v 20:29 | Reagovat

Mám stejnej problém, už asi 2 roky, nejradši jsem sama a představuju si jaký by to  s ním. Snažila jsem se toho zbavit, ale pořád to nejde třeba 3 dny to vydržím když mám nabitej program a ani nemám čas na to myslet, ale pak se k tomu stejně vrátím zpátky a je to ještě víc vzrušující  a víc mě to přitahuje, fakt na to není lék :D

31 Silvouš^^ | E-mail | 28. dubna 2014 v 0:15 | Reagovat

No, holky, pokud vás to potěší, vězte, že v tom nejste ani zdaleka samy a takhle na tom je několik milionů dalších holek po celém světě. ;) Už po šílené tři roky jsem věrná jednomu a tomu samému člověku, a není jím nikdo jiný, než Tom Hiddleston a jeho postava Lokiho. Tito dva mě dohánějí k šílenství a někdy i k mokrým snům :D
Takže, pokud je tu někdo se stejnou úchylkou, neváhejte a ozvěte se mi na email :D

Ehehe, come to the dark side! We have got Loki!

32 hana | 9. listopadu 2015 v 13:43 | Reagovat

jsem jeste dite ale zamilovala jsem se do vocka szyslaka ze simpsonovych a nevim co mam delat malem me prejelo auto mam chut usnout a uz e nevzbudit prosim odpovezte mi  co mam delat prosim

33 I'm a puppet on your string | E-mail | 5. prosince 2016 v 21:50 | Reagovat

Hezky napsaný článek a ještě k tomu taaaak pravdivý ;)

Tak já miluju už přes nějakou dobu Heatha Ledgera, abych to upřesnila, tak Jokera. Ještě to pomyšlení, že nežije... To je ještě horší než to, že bych ho nikdy neviděla. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.