Nekonečná válka s Poberty aneb Ať už někdo vyhraje, prosím!

15. ledna 2009 v 19:16 | Narcisa
Přístupnost: od 12 let
Kategorie: Badfiction, PPMW éra, OFC
Postavy: Lily Evansová, James Potter, Sirius Black, Remus Lupin, Peter Pettigrew

Za beta-reading moc děkuji Sedoocce, bez které bych nikdy nenašla odvahu to zveřejnit.


Nekonečná válka s Poberty aneb Ať už někdo vyhraje, prosím!

Čau. Jsem Lara, ale všichni mi říkají Lar. Mám pevné lesklé vlnité husté hedvábné hnědé vlasy a modro fialovo zelené oči. Jsem tak trochu živel. Nikdy si nic nenechám líbit a na všechno mám pohotovou odpověď. A abych nezapomněla, hraji famfrpál na postu střelce a moji rodiče jsou nejlepší bystrozorové, jaké kdy kouzelnický svět poznal.
Moje nejlepší přítelkyně se jmenuje Lily, ale říkám jí Lil. Má zrzavé vlasy a zelené oči a je nejchytřejší na škole. Naše třetí kamarádka se jmenuje Lora, ale říkáme jí Lor. Má blond vlasy a tmavé oči.
Jak jste si jistě mohli všimnout, jsme každá úplně jiná, ale i přes to jsme úplně nej kámošky už od našeho prvního dne v Bradavicích a vždycky táhneme za jeden provaz. A jen tak mimochodem, nenávidíme Poberty. Jsou to blbečci.
Například když jsme letos odjížděli do Bradavic, tak do mě nejdřív na nástupišti Black s Potterem najeli vozíkem a ještě se tomu blbě tlemili. Potom se k nám dokonce vetřeli do kupéčka a my jsme tam s nimi musely vydržet celou cestu, protože všechna ostatní místa v celém vlaku byla prostě obsazená. Fakt otrava! Ke všemu sebou celou cestu pořád kymácel ze strany na stranu a já jsem měla zrovna tu smůlu, že když jsem si z kufru chtěla vytáhnout čokoládovou žabku, tak se zrovna zase zatřásl a já spadla Blackovi přímo do klína! Než jsem se ale stihla postavit, plácl mě přes zadek a ještě se u tomu blbě smál. Nenávidím ho!
Mezi Blacka, Pottera a Lupina, který je z nich jen tak mimochodem jediný docela normální, se pořád ještě vtírá Pettigrew. Ale protože nemáme čtvrtou superkámošku, se kterou by to na konci mohl dát dohromady, tak o něm prostě mluvit nebudu.
Na zahajovací hostině jsme se jim rozhodly pomstít za to, že nám vlezli do kupé, a tak jsme po nich během večeře házely jídlo. Lil se dokonce Potterovi trefila pudinkem přímo do ksichtu.
Oni si to ale nenechali líbit a tak nám to ještě ten večer oplatili. V noci se vkradli do naší ložnice, Potter popadl Lil, Lupin Lor a mě Black a dotáhli nás do sprch, kde na nás pustili ledovou vodu. Black měl ještě tu drzost a měl na mě nějaké narážky o tom, že bych mu prý nedala pusu. Prý jsem na to moc měkká! To se teda chlapec přepočítal. Ze mě si nikdo utahovat nebude! Jednu pusu jsem se teda rozhodla mu obětovat. Samozřejmě jen proto, abych mu dokázala, že nejsem slaboch. Já ho vážně nenávidím!
Na Přeměňování jsme druhý den ráno přišly jako úplně poslední a jediná volná místa zbyla vedle Blacka, Pottera a Lupina. Každý z nich seděl v lavici sám. Přemlouvaly jsme je, ať si sednou spolu, ale oni nechtěli, a tak si Lil musela sednout s Potterem, Lor s Lupinem a já s Blackem. Profesorka McGonagallová ještě zavedla nové pravidlo, že takhle už budeme muset sedět až do konce roku. Asi umřu! Celou hodinu jsem s Blackem odmítala mluvit. Když se ale zmínil o tom, že ta pusa, co jsem mu dala ve sprchách, byla pěkně mizerná a že prý neumím líbat, tak jsem se začala bránit. Dřív, než jsem ho ale stihla něčím setřít, tak nám McGonagallová dala školní trest - společný!
Celý večer jsme pak spolu strávili čištěním pohárů v Panětní síni. Black zase zmínil to, že neumím líbat. Nedal si to vymluvit, a tak jsem mu musela dokázat, že nemá pravdu. Jinak to nešlo. Prostě jsem musela. Už jsem se zmiňovala o tom, jak hrozně moc ho nenávidím?
Když jsem se vrátila z trestu, Lil s Lar už vymýšlely další pomstu, protože po nich Lupin s Potterem hodili nějaké knížky. S radostí jsem se k nim přidala. Ještě ten večer jsme vymyslely dokonalý plán s nápojem lásky.
A tak to pořád dokola pokračovalo celý školní rok. A jak to nakonec dopadlo? Zjistilo se, že Lil miluje Pottera a Lor Lupina, a tak jsme je s Blackem dali dohromady. Já jsem začala chodit s Blackem, ale než nastal konec roku asi čtyřikrát jsme se rozešli, a pak zase dali dohromady. A co Pettigrew? Toho jsem přece z příběhu vyškrtla už na začátku.


 


Komentáře

1 robitusin | 15. ledna 2009 v 22:25 | Reagovat

buhaha... dokonale... :D:D

2 nel-ly | 15. ledna 2009 v 23:17 | Reagovat

=D=D=D=D

nějak nevim co říct... je to... prostě pecka=D jako celkem jsem se nasmála, prostě "happy end:D"

3 Narcisa | 16. ledna 2009 v 8:07 | Reagovat

Nemůžu uvěřit, že se vám to líbí :-) Ani nevíte, jak mě to těší. Čekala jsem úplně opačnou reakci... Díky moc za komentáře. Začínám na nich být závislá :-)

4 Black horse | 16. ledna 2009 v 17:42 | Reagovat

Je to úžo!!!!

5 Filomena | Web | 16. ledna 2009 v 22:58 | Reagovat

už  jsem ti to sice psala i na ff.hp.net, ale to snad neva :-) zkrátka je to úžasný, nadpis mě zezačátku tak trochu odradil, ale taky zaujal, protože je opravdu dlouhej :-)) ale jinak moc povedený a musim napsat, že jsem to tak trochu očekávala, ten konec :-) a nasmála jsem se, to zas jo :-)) jen tak dál ;)

6 robitusin | 17. ledna 2009 v 17:28 | Reagovat

myslim si ze uplne kazdy ten konie ocakaval :) a to je pravdepodobne ta pointa... ze to ma !presne! taky koniec aky cely cas cakas :)

7 martina | 30. ledna 2009 v 13:24 | Reagovat

tvoje povídky jsou super doufám, že budeš psát dál hlavně bych si chtěla přečíst pokračování Života mezi Blacky

8 Narcisa | 9. února 2009 v 13:05 | Reagovat

Black horse: Díky.

Filomena: To si piš, že to nevadí. Jsem na komentářích závislá, takže čím víc, tím líp :-) S nadpisem jsem si opravdu pohrála, chtěla jsem, aby vyjadřoval přesně to, co tou povídkou zamýšlím.

Robitusin: Přesně tak, myslím, že jiným koncem bych to celé zkazila.

Martina: Děkuju moc. Psát dál budu dokud bude existovat někdo, kdo to bude číst a hlavně komentovat. Pokračování Mojeho života mezi Blacky už má beta, takže už tu bude hodně brzo :-)

9 Rinoa | E-mail | 5. března 2009 v 20:30 | Reagovat

Heeej.. pozitri mam prijimacky a sedim tu a ctu si misto toho, abych se pripravovala... grrr :D

Velice vtipne. Ufff.. doufam, ze jsi tim nenarazela na moje Poberty...?? :D Ale s tim Peterem jsi me dostala. Vazne. Kdyz jsem zacinala psat, zarekla jsem se, ze ho proste nevyskrtnu, ale osud tomu zrejme nechtel... Ono... obecne bych se chtela venovat vice postavam, ale to by ma povidka asi praskala ve svech. Vazne jsi to krasne vystihla. Ale za Petera me boli u srdce...

Rin

10 Narcisa | 5. března 2009 v 21:07 | Reagovat

Drahá Rin, někdy je potřeba se odreagovat :-) A na tvoje Poberty opravdu nenarážím. Ti jsou na špičce české fan fiction. Když jsem začala psát, zařekla jsem se, že Petera nevyškrtnu. Snažím se jak se dá, ale pro něj snad nejsou vhodné dějové zápletky nebo co... Děkuju za krásný komentář. Od někoho jako jsi ty opravdu moc potěší.

11 Mikim | Web | 6. března 2009 v 14:48 | Reagovat

:DD ja sa tu usmievam ako slniečko :) fakt super a ešte s takou jednoduchosťou si to napísala..úžas=)

12 Narcisa | 6. března 2009 v 18:43 | Reagovat

Mikim, moc děkuji. Ono to možná vypadá, že je to napsáno s takovou lehkostí, ale moc snadno se to nepsalo ;-)

13 Hajmi 50 | 21. března 2009 v 15:00 | Reagovat

Jo, tak tohle jsi vystihla bezvadně. Přesně takových povídek je spousta...hrůza. Nemáš někdy pocit, že je píší

děti. Je to takové psaní jen tak, které ti nic nedá. Žádné pocity, žádný důvod přemýšlet, žádné psychologické propracování postav. Nekonečné opakování stejných situací. A já končím nebo budu stejná.

14 Narcisa | 26. března 2009 v 18:41 | Reagovat

HAJMI, ani nevíš, jakou radost jsi mi svým komentářem udělala. U těchto povídek mám takovýc pocit, že ti autoři u nich nepřemýšlí a prostě píší. Žádný příběh, žádný nový nápad, žádné posunutí čtenáře někam dál,... Pořád stejný pohled na postavy, stejný vztah mezi nimi, stejné bezdějství, prostě nic. Od začátku až do konce... Děkuju ještě jednou za koment :-* Nemůžu se dočkat, až budu mít víc volného času a přečtu si něco od tebe...

15 Lana | Web | 28. března 2009 v 1:35 | Reagovat

Zlatíčko no to bylo boží. Já bych se takovýhle zhovadilosti natroufla napodobovat. Babča mi totiž v děctví pořád říkala "Neškleb se zůstane ti to".

Já bych se bála že mi to zůstane a budu psát už jen takovíhle ptákoviny. Jenště jdu mrknou proč si tu povídku psala a možná zanechám komentář i tam.

16 Narcisa | 28. března 2009 v 9:08 | Reagovat

Lani, já si troufám na víc věcí, ale mám strach, že mě za ně ukamenují... :-(

17 jess | E-mail | Web | 8. dubna 2009 v 21:05 | Reagovat

ty by jsi to zvládla i lepší....bylo to moc rychle ukončený...na tebe jsem zvyklá na dlouhý manýry a tak.. ale je to supr

18 Narcisa | 8. dubna 2009 v 22:25 | Reagovat

JESS, schálně jsem to tak rychle ukončila, protože všechno už bylo řečeno. Nemělo smysl to dál natahovat, protože by to bylo jen omílání stejných věcí pořád dokola. Děkuju za pochvalu :-*

19 Bella Snapeová | 18. dubna 2009 v 18:05 | Reagovat

:-DDD Vážně moc povedené! Přímo nesnáším takové M.S. povídky, nic mi to nedá, jen se blbě směju, kdo něco tak bezduchého mohl napsat, a jak říká Lanina babička: ještě by mi zůstal ten škleb :-D A tohle je dokonalá parodie na takovéhle nicneříkajíc povídky! A neboj se Ciss, ti druzí tě možná ukamenují, ale my, co ti píšeme komentáře tě vyzdvyhnem na ramena!:)

20 Narcisa | 20. dubna 2009 v 2:50 | Reagovat

BELLO, ke zveřejnění tohohle výtvoru jsem se přemlouvala několik týdnů. Děkuju za krásný koment. Jj, taky se u těhle povídek blbě směju.

21 Marišiel | 11. května 2009 v 11:02 | Reagovat

Ahoj Cisi, tohle mě vážně pobavilo  :-D  A nejvíc se mi líbilo, jak pořád opakuješ, že je nenávidí  :-) Kdo by se ubránil úsměvu??...

PS Všimla jsem si, že v předposledním odstavci jak máš větu "Když jsem se vrátila z trestu, Lil s Lar už vymýšlely další pomstu..." tak jestli tam nemá být "Lil s Lor..."? Ale tak to je jenom detail, že mě tam zarazil.. jinak superní odlehčující jednorázovka :-)

22 Snowy | Web | 17. srpna 2009 v 18:07 | Reagovat

Jaj, něco takového jsem četla na starším (fialovém) fanu, ale tvoje verze je vtipnější:) Moc jsem se pobavila...

23 Narcisa | 18. srpna 2009 v 10:47 | Reagovat

MARIŠIEL: Vždyť ono se to v těch povídkách taky pořád opakuje ne? :-D :-D A děkuju za upozornění. Až se mi bude chtít, tak to opravím.

SNOWY: Vážně? To je dost možné. Tam se ukrývají různé poklady. Děkuju

24 Maeve | 28. srpna 2011 v 20:25 | Reagovat

Krásné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.