Jak správně psát

27. prosince 2008 v 10:46 | Narcisa |  O fan fiction
Tak, teď si sedněte na prdel a otevřete huby a já do těch vašich makovic naleju, jak se má správně psát. Například není špatný hned na začátku někoho nasrat, například tím, že se na čtenáře začnete nehorázně vytahovat.

Tak přesně těmito slovy začal český spisovatel Ondřej Neff na svých stránkách radit autorům jak začít psát. Pokud jste schopni překousnout jeho způsob psaní stylem jak mu huba narostla a máte rádi sci-fi, tak je určitě navštivte. Já jsem si dovolila z jeho tipů udělat jakýsi výcuc.
Moc se mi líbí jeho vize toho, co je vlastně prvním impulzem k psaní. Člověk si prý přečte knížku a řekne si: "Tak tohle je fakt hustej humus, tohle bych dovedl napsat taky!" A zrodil se spisovatel. Kéž by to bylo tak jednoduché!

Rada první: Čtete nahlas!
Základem je, aby se to, co je napsané, dobře četlo. Některá slova sice vedle sebe vypadají moc krásně, ale v momentě, kdy se čtou nahlas, člověk si na nich může zlámat jazyk. Proto je dobré si vše, co napíšete, přečíst nahlas. Když se text čte dobře a snadno, je to dobře napsané. Nejde vlastně o to, sekat jednu jednoduchou větu za druhou. Dobře se mohou číst i složitá a rozvitá souvětí. Musí se dát ale pozor na to, aby se čtenář ve větě neztratil a aby vždy chápal její smysl. Je dobré psát tak, jako bychom to někomu vyprávěli. To není zase tak těžké si představit, protože my skutečně čtenáři náš příběh vyprávíme.

Rada druhá: Vyškrtněte postavy, které nejsou důležité!
Postavy slouží k vytvoření děje. Rozvíjí příběh a dostávají se v něm do určitých situací, které pak řeší. U každé postavy bychom měli znát odpověď na otázku: "Co chce tato postava?" Pokud odpověď neznáme, je postava zbytečná. Pokud chce to samé co jiná postava, je zbytečná. Postavy slouží ději. Tvoří ho tím, že si jdou za tím, co chtějí a na své cestě se střetávají s tužbami jiných postav, které jim komplikují cestu za jejich cílem. Tak vzniká příběh. Cokoli navíc je nudná omáčka bez obsahu.
Když píšete o Pobertech, nepopisujte tam vyučovací hodiny jen proto, abyste ukázali, že přeměňování v té době učila McGonagallová. To všichni vědí. Když se na hodině nic nestane, tak proč to tam píšete?

Rada třetí: Vyložte karty na stůl!
Pomocí postav, kdy má každá svůj cíl a za ním si jde, vytvořte síť vztahů, které se vzájemně ovlivňují. Užijte zvraty, šokující odhalení a změny ve vztazích od přátelství k nenávisti na život a na smrt. Nespoléhejte na to, že rozluštěním vašeho záhadného a tajuplného příběhu bude čtenář naprosto ohromen. Lepší je vsadit na jasné vyjasnění situace, kdy čtenář sleduje hrdinu, jak se marně pachtí za svým cílem, a přitom ví, kdo všechno mu ještě stojí v cestě, s kým vším by se mohl spřihnout a kdo by mu mohl pomoci.

Rada čtvrtá: Nalajnujte si hřiště!
Výhodou fan fiction je, že to hřiště už máte nalajnované. Máte vytvořený svět, jeho hranice, pravidla i postavy. To nejtěžší za vás odedřel někdo jiný. Váš jediný úkol je rozehrát na tom hřišti hru tak, aby splňovala pravidla a postavy nehrály za čárou. To, že nezletilí kouzelníci beztrestně čarují mimo školu je porušení pravidel. Čtenáři předlohu znají a možná ji znají i lépe než vy. Najdou ve vašem příběhu každou chybičku.
To, že ve fan fiction pracujete s již vytvořeným světem obnáší to, že se musíte vzdát popisů jako je například zařazování či pravidel famfrpálu. Pokud to teda zrovna není klíčové pro děj. Budu se opakovat, ale nedá mi to a musím to říct znovu: "Čtenáři předlohu znají! Nedělejte z nich blbce a nevysvětlujte jim to, co vědí!"

Rada pátá: Dejte si pozor na zápletky založené na idiotství!
Její podstata je jednoduchá. Celý příběh postavy hledají východisko z nějaké situace a ve finále použijí k vyřešení to, co mohli použít už na samém začátku. Povídka je pak založena na tom, že lidi jednají jako idioti. Čtenáře tím akorát naštvete, protože on se celou dobu těší na nějaké ohromné odhalení a nakonec se mu dostane jen vysvětlení, nad kterým si nevěřícně poklepe na čele. Ve vzduchu pak zůstane viset jen otázka, jestli ten příběh měl nějaký jiný smysl než to, že se autorovi splnil jeho sen a vydal knihu.

Rada šestá: Na všechno znejte odpověď!
Není dobré vymyslet si nějaký příběh, na jehož konci nevysvětlíte úplně všechno. Vám se možná bude líbit představa nevyřčené záhady, která nechá prostor čtenářově fantazii, aby si sám domyslel možné vysvětlení, ale čtenář tento váš názor rozhodně sdílet nebude. Když na něco nebudete znát odpověď, rychle si nějakou vymyslete, protože jinak vás ukamenují!

Rada sedmá: Tvořte zvraty!
Zvrat je vlastně něco, co žene povídku dopředu, co jí udává jakési tempo a dynamičnost. Jím se stává povídka zajímavá. K tomu, aby si zachoval své kouzlo, musí splňovat určitá pravidla.
Tím zásadním je to, že musí odpovídat hranicím, které jsou dány postavami a pravidly příběhu. Každá postava musí mít vyhrazeny nějaké limity svých schopností. Vždyť kam by se podělo napětí, když by čtenář věděl, že hrdina se dokáže vysekat z každé kaše? Podobně je to i s pravidly příběhu. Zářným příkladem je, že přemisťovat se v Bradavicích zkrátka nedá a tak Harryho jedinou spásou je před Voldemortem utíkat po chodbách školy a hledat v jejích útrobách bezpečné místo, kde by se mohl ukrýt. Tak vzniká napětí a tak vznikají zvraty.
Povaha zvratů musí odpovídat světu, ve kterém se příběh odehrává. Je naprosto nepřípustné, aby Harry ve finálním boji s Voldemortem na něj vytáhl revolver a zastřelil ho. Jde o porušení pravidel hry. Stejně tak musí zvrat odpovídat charakteru postavy, která je jeho původcem. Pokud přijde pomoc na poslední chvíli naprosto neopodstatněně od úhlavního nepřítele, jde o hodně špatně vymyšlený zvrat.
Další pravidlo spočívá v tom, že zvrat je třeba připravit. Není efektní, když pomoc spadne z ničeho nic z nebe. Zvrat musí být nečekaný, ale přesto dokonale připravený a načasovaný. Jeho síla je v tom, že ho čtenář očekává a že v něj doufá. Často se cituje Čechovova zásada o pušce: "Když v prvním jednání visí na zdi puška, musí v třetím vystřelit." Nebo naopak: "Pokud si chceme ve třetím jednání vystřelit z pušky, musíme ji včas uvést na scénu."


 


Komentáře

1 mathe | 5. března 2009 v 16:58 | Reagovat

Díky za rady, jdu to preposlat mojí kamošce, s psaním slashe začíná ;)

2 Narcisa | 5. března 2009 v 17:33 | Reagovat

Mathe, nemáš zač. Pozdravuj kamarádku a řekni jí, že jí při psaní držím pěstičky :-)

3 Syriana | 24. března 2009 v 13:14 | Reagovat

Narcisko, děkuji moc za rady, určitě se mi budou hodit

4 Narcisa | 24. března 2009 v 13:31 | Reagovat

Velké díky patří především Ondrovi Neffovi, ale ten tady nezavítá. A kdyby jo, tak by to byl asi poslední den mého života.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.